Kalendář akcí
<
Prosinec 2018
>
Po Út St Čt So Ne
272829303112
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
68. SRAZ ODDÍLŮ 7.-8. 10. 2017 - ZÁPIS Z AKCE

Co pořád psát? Byli jsme tam snad už po dvacáté. Takže zrychleně. Zima, sem tam déšť, 18 účastníků, veterání druzí, holky třetí, kronika, scénka, písnička, vše na druhém místě. Na oběd buřtguláš.

Takhle by to nešlo. Na sraz jezdíme rádi, potkáme naše kamarády zejména z KADAA a Čmoudíků, zasoutěžíme si a ukončíme léto pod stany. tak čtěte :)

Termín je posledních několik let až první týden v říjnu, kdy už nebývá nejtepleji, takže je to snad jediná výprava, která je dvoudenní, tedy jsme venku z našich domovů jen jednu noc. Jedeme tedy až v sobotu ráno. V pátek večer se ke mně dostává informace, že nemůže jet Grifon kvůli chladnému počasí, je nějaká nemocná a přespání by jí nedělalo dobře. Volám tedy Anně (mamince) a dohodneme se, že může jet, jen jí večer dopravím zpět do Hošťál. Ráno vstávám před sedmou, musím v klubovně dobalit věci na naši hru, kontroluji Aladina a v tom volá Anna, Grifon nemůže jet vůbec, je fakt nemocný. Škoda. Ovšem Aladin mi dává vzpruhu, celou sobotu nemá pršet.

V 7,55 (klasicky pozdě, tentokrát jen o 5 minut) přijíždím na sraz k LIDLu. Ještě, že nám ho tam postavili, parkoviště je na srazy jak dělané. Ovšem na srazu špatné zprávy. Chybí několik avizovaných členů, mimo jiné Tobi, který má aua na nožičce, a který měl posílit veterány. Veteránům tak chybí sedmý člen. Využíváme tedy hozené rukavice Radka, který psal, že pojede pokud vstane. Nevstal, ale to se zařídí. Volá mu KejBí a Radek už se balí. Hanys ho počká před barákem, zbytek vyráží směr Zbyslavice. Po kolikáté za poslední dva roky? :D

Na tábořiště si dojedeme jako pán až k cisterně. Naše 4 vozy zabírají polovinu parkovacích ploch, naštěstí jsme tu brzy. Pak následuje klasický postup, postavit stany, vykopat ohniště, nasbírat dřevo... Jsme v tom zběhlí, a ač to tak nevypadá, jde nám práce od ruky. Kluci ještě před nástupem připraví dřevo na závěrečný táborák. Sušek je málo, prakticky žádná. Žizela navrhuje skácet nějakou polosušku, stejně z ní nakonec bude suška, to ale z každého stromu :D Nakonec něco pokáceli a povinnost metr kulatiny na osobu splnili.

Na zahajovací nástup jsme šli (skoro) bez stresu. Podle loňské domluvy neměla být soutěž o nejlepší kroniku, tak jsme naše nechali doma. Soutěž se však konat bude a my narychlo domlouvali dovoz kronik. Vše klaplo, jak jinak :)

Naši hru prezentujeme jako první, po nás už jen tři oddíly. Ale co, i s pětibojem a dalšími soutěžemi je cca 12 soutěží. Po nástupu následuje tradičně štafeta. Holky, posílené o Evičku z K.T.O., vyhrály svůj rozběh, ve finále však od počátku lehce ztrácely, Eriku nesportovně skříply a ten kousek chyběl ve finiši. A to se vážně poctivě rozcvičovaly. Veteráni se drželi na prvním až třetím místě, nakonec doběhli třetí přes mocný finiš Karla, kterému chybělo na druhé místo snad 84 centimetrů. 

Jelikož už byly známy i další čtyři soutěže pětiboje, domluvili jsme společnou taktiku. A dařilo se. Další čtyři soutěže prozkoušely naše znalosti v oblasti signalizace, měření v terénu, postřeh a představivost s kombinací  s logikou, tedy Signailzace, Tábornické měření, Číselný kolotoč a Tetris. A výsledky – holky 4., 2., 3., 1., 6., vetreání pak 3., 2., 1., 3. a 3. Slušný úspěch. Zejména u Tábornického měření pak veteráni ukázali kvalitu, když zadané úkoly plnili precizními výpočty složitých funkcí, BVÚ se při vyhodnocování muselo zapotit:)

Večer nás čekal závěrečný táborák. U něj soutěž ve scénce a písničce. Scénku nachystala děcka, písničku pak organizovala Lucka za pomocí Báji z KADAA, která nás doprovázela na kytaru. Naše scénka přišla na pořadí hned jako druhá a Pohádka o princezně a žábě měla úspěch i přes použití dvou nekorektních slov.  Písnička od Mirai – Kydž nemůžeš tak přidej doprovázená na kytaru, buben a další rytmické nástroje strhla všechny ke zpěvu. Produkce všech byla kvalitní, ale jak podotkl Tomáš, s Batalionem vyhrát nemůžeš (BVÚ). U ohně jsme byli dlouho, bylo u něj teploučko.

Ráno se vzbudíme do deště, Lucka udělala v jednom ze stanů jídelnu a namazala všem chleby se strouhaným sýrem. Velké stany opět ukázaly svoji výhodu. Po deváté se déšť uklidnil a my rychle balili. Opět musím všechny pochválit. Šlo nám to od ruky. Nemůžu to říkat často a spíš se tvářím, že se nic nedaří, ale oni ví, že jsou šikovní. Na závěrečný nástup jsme tak šli opět bez stresů a sbalení.

Závěrečný nástup – to byl koncert. Opravdu se nám dařilo. Ale to jsem psal výše. Jenže to nebylo všechno. Opravdu spousta úspěchů i v soutěžích jiných oddílu – vypisovat je nebudu. Příští rok si jedem minimálně pro dva štíty vítězů. 

A poděkování patří všem, kteří na sraz dorazili a nestrávili pěkný víkend doma za počítačem nebo před televizí.

Hanys

Jméno:
Heslo:
| ADMIN |